The Lincoln Lawyer (2011)
Být američanem a nepotkat se alespoň jednou za život s právníkem je asi rarita. Proto je i tak nějak ve zvyku že Hollywood v pravidelném časovém cyklu na nás vystřelí film s touto tématikou. Na letošní rok si producenti vypůjčili knižní bestseller Michaela Connelyho The Lincoln Lawyer. Režisér Brad Furman, který kromě jednoho nepovedeného krimi dramatu, toho moc za sebou nemá, nedostal k dispozici žádné herecké esa ala Tom Cruise ale několik víceméně béčkových šikulů. Navzdory těmto překážkám se ale úkolu zhostil velmi dobře a natočil snímek, který vás nenechá típnout cigaretu zájmu v půli.
Hned na začátku nám servíruje stylové titulky jako z nějakého akčňáku osmdesátých let a navodí příjemně nostalgickou atmosféru poctivých amerických filmů. Hlavní hrdina Mick Haller, samozřejmě právník, se dostává k případu, který pro něj vypadá jako hračka ale vzápětí zjišťuje, že je jen bílým koněm určeným k likvidaci. Nezbývá mu než roztočit mozkové závity rychleji než turbína v atomové elektrárně a za zběsilého tempa z toho vybruslit ven.
Mick srší vtipně inteligentním humorem a má hodně energie, která se příjemně vlévá divákovi do krve. Jak ale postupuje dějem a zabředává do problému tak jakoby i ztrácel svou hbitost a je to vidět i na filmu, který už nenabízí tolik zábavy jako na začátku. Začne se vyplavovat několik neduhů, které brání filmu se zařadit mezi majstrštyky. Scénář se snažil co nejvíce věrně držet knižní předlohy. Bohužel v tak krátké době, kterou film má, nemohl dotáhnout do konce psychologický rozbor Micka, na kterého začínají doléhat problémy. To a zároveň scény z jeho rodinného života jsou trochu rušivým a nudným elementem v jinak příjemném pokoukání. Co ještě zamrzí je, že se nedočkáme žádných zvláště vypečených zvratů v soudní síni, namísto toho jen pár určitých klišé, typických pro soudní síně.
Tohle všechno vůbec ale nevadí protože Matthew McConaughey, který Micka hraje, táhne film dopředu a napomáhá mu k tomu hromada vedlejších věcí. Ať už se jedná o jeho zajímavé spolupracovníky nebo bandu drsných motorkářů, kteří jsou před svým právníkem krotcí jako beránci. Minimálně zezačátku filmu budete nadšeni a i přes zpomalující se tempo vydržíte dokonce, který dech zase nabírá a vy budete chtít vědět jak to ten klučina zvládne.
7,5/10
Čínský syndrom (The China Syndrom; 1979)
Recenzovat film, který měl premiéru před třiceti lety může být trochu neobjektivní a zvláštní. Nicméně i takové filmy zařazuji do Filmového týdeníku, protože každým dnem se rodí diváci noví, kteří se nebojí brouzdat archívem. A ostatně i těm odrostlejším kde co uniklo.
Píše se rok 1979, v Anglii usedla do premiérského křesla železná lady, sovětská vojska vtrhla do Afghánistánu a režisér James Bridges natočil druhý ze dvou jeho filmů, na který se dá dívat.
Jeho film Čínský syndrom nám předhazuje příběh nezávislého rebelujícího kameramana, ambiciózní reportérky a jaderného inženýra, které spojí dohromady osud za pomoci havárie v atomové elektrárně. Spolu se pak za dramatických událostí snaží odhalit pravdu, která se skrývá za barikádou lží, ignorance a intrik.
Hlavní role si rozdělili zvučná jména Jane Fonda, Jack Lemon a Michael Douglas což filmu velmi prospělo a klidně jim prominete divadelní teatrálnost, kterou buší do svých postav. Ostatně film je třicet dva let starý a tenkrát vše bylo jinak a snímek svou hodnotu dokázal řadou nominací a získaných cen na prestižních festivalech.
Je fajn sledovat dvě generace slavných herců, které dostávají rovnoměrně prostoru. Na jedné straně mladá nastupující hvězda v podání Michaela Douglase spolu s neméně mladou Jane Fondovou a na druhé zkušenější a prošedivělý Jack Lemon. Ten už je brán jako filmová legenda a je nám to naznačeno i malým nápisem Jack na hrnku jeho postavy.
Další věc, kterou dnes divák tak starého filmu ocení je dobová autenticita prostředí a rekvizit. Od exteriérů amerických ulic sedmdesátých let, přes dnes retro oblečení, které se dostává opět do módy až po vozový park té doby. To vše umocňuje i na dnešní dobu inventivní kamera, která nám nabízí často zajímavé záběry.
Co po tolika letech nahrává filmu ještě trošičku do karet je aktuální téma jaderných elektráren. Film naštěstí nepůsobí až příliš jako ekologická agitka ale spíš je o lidském faktoru, který nám bude dělat problémy do konce světů. Takže pokud chcete strávit nedělní večer vyvaleni na gauči u starého filmu, který jste ještě neviděli je tohle správná volba.
Pikantní je, že film mel premiéru 16. března 1979 a dvanáct dní poté došlo k velmi podobné havárii v jedné americké jaderné elektrárně. Obé přispělo k rozproudění debat o bezpečnosti jádra.
7/10
NOVINKY
Svátky klidu a míru nám hodlá zpestřit Quentin Tarantino se svým filme Django Unchained. V něm bude lovec odměn nahánět otrokáře, který mu unesl ženu. V hlavních rolích by se měli objevit Leonardo DiCaprio a Samuel L. Jackson.
Příští týden začne na programu Comedy Central zbrusu nová řada kultovního kresleného seriálu Futurama. Čeká nás třináct nových půlhodinových dílů.
PLAKÁT
TRAILERY
No comments:
Post a Comment