Zakletý v čase (The Time Traveler's Wife; 2009)
Chcete dostat do kina pár ve kterém muž má rád scifíčka a žena romantiku? Snadná rada, natočte hybridní film v podobě romantické sci-fi. Tohle ale asi nebyl záměr režiséra Roberta Schwentkeho, jeho spíš zaujal scénář podle knižního bestselleru The Time Traveler;s Wife spisovatelky Audrey Niffenegger.
Hlavní postavou téhle prudce romantické sci-fi je knihovník z Chicaga Henry DeTamble, který trpí unikátní genetickou vadou. Ta ho nedobrovolně a náhodně teleportuje v čase dozadu nebo dopředu a po nějaké době zpět. Při jednom výletu zpět do minulosti se seznámí s malou holčičkou Clare a několikrát ji během jejího dospívání navštíví. Ta se do něj zamilovává čím dál více, nakonec si ho vezme za muže a na scénu nastupuje Roman Tyčka. Jejich manželství je vystaveno spoustě problémů, které přinášejí Henryho náhodné cesty pryč z přítomnosti ale také to, že jejich dítě tuto vadu zdědí nebo když Henry zjistí že se stane něco velmi škaredého.
Ústřední dvojice Henryho a Clare byla velmi citelně vybrána a v podání Rachel McAdams a Erica Bany k sobě dokonale sedí. I když je tento film jakýmsi mixem Dvanácti opic a Daniellou Steel tak jejich zaláskované trable vám občas vženou slzičku do oka. Nečekejte ovšem nějaké sci-fi efekty, kromě samotného aktu mizení, nebo vychytávek ala Na hromnice o den více. Snad jedině jednou kdy si Henry finančně vypomůže loterií.
Fantastický prvek v podobě genetické poruchy je naroubován na naši realitu a proto by měl mít jakési logické mantinely. To bohužel scénář přehlíží a občas to s logikou dost drhne. Holt láska je slepá.
Naštěstí pro film jsou herecké výkony skělé a trochu toho romantického kýče překousnete. Trošku jsem čekal že si Eric Bana vzpomene na svou roli ve filmu Černý jestřáb sestřelen a trošku to roztočí. No snad příště.
Vše je správně sladce ohudbováno, což má na svědomí Mychael Danna a dokonce se dostane i na Love Will Tear Us Apart od Joy Division v podání jakési kanadské indie kapely.
Malou zajímavostí je, kolik slavných jmen se okolo filmu točí. O režii měli zájem takoví matadoři jako jsou Steven Spielberg nebo David Fincher a je trochu škoda že do toho nešli. Určitě by z knihy dokázali vytřískat trochu více. Produkci obstarala firma Brada Pitta, takže se zas tak moc nešetřilo a natáčení probíhalo na zajímavých místech.
I přes všechnu tu těžkou romantiku je to díky sci-fi elementu film, který rozhodně neurazí.
7/10
Max Manus (2008)
Snad každá evropská země má svého hrdinu z druhé světové války, který nějakým způsobem vyčnívá nad všemi ostatními. Nejinak je tomu i v Norsku, kde se zraky upírají na protinacistického odbojáře jehož jméno je Max Manus.
Maxovo válečné šílenství nezačíná pobíjením němců ale rusů ve Finsku jako obyčejný voják dobrovolník. Po této krátké epizodě se vrací do rodného Norska, které zčerstva okupují němci. Okamžitě se přidává k tajnému odboji, získává speciální výcvik ve Skotsku a jeho dráha sabotéra začíná. Jeho hrdinské činy přivádí norské gestapo k šílenství a němci pořádají na Maxe a jeho spolubojovníky krvavý hon.
Severské filmy mám rád pro svoji zvláštní syrovost, všudypřítomný chlad a drsnější podmínky, které formují zajímavé lidské charaktery. V Max Manovi je tohle zastoupeno také ale očividně to ustupuje před, na norské poměry, megalomanskou výpravou. Režiséři Joachim Rønning a Espen Sandberg utratili neuvěřitelných 50 miliónů norských korun aby tak natočili epos o jejich národním hrdinovi. Velkou část z těchto peněz spolkla zmiňovaná výprava, která je opravdu úchvatná a snaží se přiblížit hollywoodským blockbusterům. S kamerou navštívíme hromadu lokací od severských lesů, přes skotské kopce až po dobový Stockholm nebo Oslo. Podívaná je to velmi zajímavá včetně vlajky nacistického Německa, která pro účely filmu vlála poprvé po šedesáti letech nad norským parlamentem.
Max Man není velkoválečný film, kde proti sobě stojí tisíce vojáků ale je to film o skupině organizovaných odbojářů. Každý z nich je skvěle zahrán včetně hlavní role, kterou si střihl Aksel Hennie. Jeho Max, který je sice místy až moc adorován je postava komplikovaná a nebojí se ukázat i své stinné stránky. Má problémy se ženou svého srdce i alkoholem což z něj dělá opravdového člověka. Ostatně bodejť by ne, když film výchází z autentické knížky opravdového Maxe Manuse.
Zpracování, téma i problémy hlavního hrdiny připomínají dánský film Plamen a Citrón, který se rovněž věnuje národnímu odboji. Oba dva filmy jsou po všech stránkách profesionálně natočeny a i přes ohrané téma války nám stále připomínají jak důležité jsou hrdinství a odvaha v tak těžkých časech.
8/10
Milionář z chatrče (Slumdog millionaire; 2008)
Každému z nás připraví osud něco zajímavého do života. Hrdinové filmů jež natočil Danny Boyle by mohli vyprávět. Filmy Mělký hrob, Trainspotting, Pláž nebo 28 dní poté vyprávějí v kostce to samé, jak mladý kluk do nesnází lehce sklouzne.
Jeho Oscary ověnčený snímek Milionář z chatrče se drží tradice a servíruje nám mladého indické chlapce Jamala a jeho trampoty. Příběhy to jsou hned dva zamotané do sebe. Jamal, chudý synek ze slumu se dostane do indické verze Kdo chce být milionářem. Během jeho soutěžení nám Boyle pomocí flashbacků velmi efektně předhazuje různé etapy Jamalova života. Z malého roztomilého kloučka se stává mladík, který se se svým bratrem musí protloukat životem ulice. Postupně se k nim přidává i Jamalova věčná láska Latika. I když je osud od sebe pravidelně odtrhává, pořád se přitahují jak planety a měsíce.
Jejich životy jsou rozděleny do tří etap a v každé je hraje jiný herec. Nejzajímavější a nejemotivnější je etapa první, kdy jsou všichni tři malé a roztomilé prťolata. Tato část je nabitá komickými a nečekaně brutálními scénami zároveň. Život v indickém slumu není rozhodně něco co si kdokoli a hlavně děti zaslouží. S hlavní trojicí se rychle sžijete a budete mít o ně strach ale budete s ní i sdílet radosti z věcí, které jsou pro nás samozřejmostí ale pro ně malé zázraky. Herecké výkony malých indů jsou skvělé v tom jak z nich čiší bezprostřednost, radost a chuť do života navzdory všem krutostem zaostalé země. Jamalova touha dosáhnout svého připomíná houževnatost a odhodlání Rentona z Trainspottingu. Jejich osudy jsou spojeny symbolickou scénou, kdy stejně jako Renton se i Jamal ponoří hluboko do sraček aby se vzápětí vynořil o kus blíže svému cíli.
Film je natočen velice svižně, neustále se něco rychlého děje, kamera pořád běhá před, zad i nad hlavními hrdiny. Danny Boyle částečně inspirován bollywoodskou produkcí tak stvořil barevný, životem a akcí nabitý snímek, který je také popoháněn výtečnou taneční hudbou s indickými motivy. Tak jako u svých ostatních filmů i tady Boyle dává na hudbu důraz a ta je nedílnou součástí snímku.
Posledních dvacet minut filmu, kdy už se řeší pouze přítomnost Jamalova příběhu, poněkud ztrácí na dynamičnosti a zajímavosti. A i přestože je tato pohádka pro dospělé lehce odhadnutelná tak pořád je to kvalitní kousek, který vás pobaví. Včetně závěrečného hromadného tanečku, který nesmí chybět v žádném bollywoodském filmu.
7,5/10
Nouzový východ (Revolutionary Road; 2008)
Sam Mendes se jako anglický režisér nemohl v Americe lépe uvést. Jeho debutový film Americká krása byl jako zjevení, nehrál si na nic velkého ale „pouze“ nám dal nahlédnout do typické americké rodiny ze střední střídy. Jeho Nouzový východ dělá totéž akorát narozdíl od Americké krásy je děj zasazen do padesátých let. Námětem byla novela Richarda Yatese z roku 1961, kolem které chodilo opravdu hodně režisérů a pokaždé se jim něco nelíbilo. Až přišla řada na manžela Kate Winsletové Sama Mendese.
Své existenční problémy tentokrát řeší manželé Wheelerovi v podání Leonarda DiCapria a Kate Winslet. Je to poprvé po jedenácti letech od Titanicu co se tihle dva setkávají před kamerou jako pár. A rozhodně je vidět, že jsou to herci vyzrálí a na svém místě. Manželé Wheelerovi zabředli do rutinního a nudného života na předměstí s čímž se nechtějí smířit. Bohužel život jim neklape jak by si představovali a hází jim pod nohy klacky, které vyvolávají nekonečnou řadu konfliktů. DiCaprio a Winsletová tak při emočně vypjatých hádkách dostávají velkou šanci na plno ukázat své herecké umění. A je vidět že jim to šlo od ruky. V podstatě konverzační drama, které připomíná divadelní hru snad ani nejde natočit bez skvělých herců, pokud z filmu nechci mít frašku.
Narozdíl od Americké krásy, která se dramaticky sunula dopředu se Nouzový východ v pozdější fázi jaksi zacyklí sám do sebe a hádky začnou být monotematické. Naštěstí se objeví několik postav které stagnující figurky rozstřelí jak kulečníková koule a přiblíží je k nevyhnutelnému konci.
Dobová hudba, kostýmy a výprava vůbec zdařile navozují pocit padesátých let. Spousta vedlejších rolí je tomu i přizpůsobena a klišovitě nám připomínají ve které době se film odehrává.
Nouzový východ je nenápadný film a dokáže být místy opravdu jen trošičku zastaralý ale díky svému provedení a tématu, je to pořád film který vás zaujme. Hlavně jeho téma vás donutí popřemýšlet o svém životě, máte li v něm alespoň jednu malilinkatou trhlinku.
7/10
Všemocný (Limitless; 2011)
Řekni mi jaké drogy bereš a já ti řeknu jaký jsi člověk. Odpoví-li někdo že jede na NZT asi moc lidí nebude vědět o co jde. NZT je totiž nová tabletka, která vám umožní využívat mozek na 100 %. Alespoň takhle je to vysvětleno v posledním filmu Neila Burgera.
Po úspěšných filmech Iluzionista a Šťastlivci si vzal Burger na paškál adaptaci knihy The Dark Fields od Alana Glyna. Příběh se točí kolem neúspěšného spisovatele Eddieho, který se náhodou (jak jinak) dostane k nové droze, která ještě není na trhu. Její pozření vám umožní pracovat s mozkem na plno v takové míře, že pro vás není nic čemu byste dokonale nerozuměli, nic na co byste zapomněli nebo vám nešlo udělat. Z líného pisálka se stává tygr na finančních trzích, který přitahuje mocné magnáty, krásné ženy a ruskou mafii.
Scénář moc neřeší realitu a fakta, která víme o fungování mozku si tak trochu ohýbá ke svému prospěchu. To a několik dalších nelogičností je nahrazováno dynamickým dějem film, který se ihned rozjede po spolknutí první tabletky. Burger využil hromadu vizuálních a technických vychytávek aby tak film naladil na potřebnou vlnu. Používá vybuzené barvy, rybí oko nebo velice efektní zoomovací průlety ulicemi velkoměsta. To vše dohromady plus rychlé tempo navozuje tu správnou atmosféru, kdy tak trochu cítíme že nabuzenému Eddiemu nestíháme a máme chuť si to taky zkusit. Naštěstí se ukáže i odvrácená strana měsíce. Ve chvílích kdy vyšumí chemické kouzlo a dostaví se nepříjemná kocovina a abstinenční příznaky, sklouzne film do šedé zóny, kde vládne bolest a strach Eddieho z nepříjemného konce.
Herecké výkony jsou na slušné úrovni, Eddieho Morru si zahrál Bradley Cooper, který se začína usazovat ve velkých hollywoodský projekcích popcornového střihu. Pokud si o něm chcete udělat obrázek doporučuji jeho oddychovky A-Team nebo Pařba ve Vegas plus druhý díl. Ve filmu se objeví i Robert DeNiro, který sice Bradleyho herecky přečůrává o několik desítek pater ale naštěstí pro mladšího kolegu nemá tolik prostoru. Na pár minutek se objeví bývalá Eddieho žena v podání Anny Friel, Jakubiskova Alžběta Báthoryová.
Všemocný je i přes něco málo nešvarů oddychový film, ve kterém hlavní hrdina používá mozek na 100 %, po vás se ale bude chtít abyste mozek naopak vypnuli a jen se bavili rychlou jízdou jako v Maserati.
7/10
TRAILERY:
No comments:
Post a Comment