SOUTĚŽ - výsledky
Správné odpovědi z minulého týdeníku jsou:
1. 4 díly
2. The Cassandra Crossing (Přejezd Kassandra)
3. U téhle otázky bylo možné zvolit jednu ze dvou variant názvu filmu. Buď Italian Stallion nebo The Party at Kitty and Stud`s
Vylosovaným vítězem se stává paní Jarka Brunnerová. Blahopřeji.
Alphaville (Alphaville, une étrange aventure de Lemmy Caution; 1965)
Ikona intelektuálů a zaplňovač filmových klubů, francouzský režisér Jean-Luc Godard uvařil v roce 1965 jeden velký eintopf, do kterého naházel všechny možné ingredience od sci-fi, přes romantiku a špionáž až po noir. Zamíchal to velmi řádně a pojmenoval to Alphaville.
Jeho hlavní hrdinou je agent Lemmy Caution v podání už v té době populárního Eddieho Constantina. Ten přijíždí do hlavního města galaxie Alphaville aby zničil superpočítač Alpha 60, který hlavní město diktátorsky ovládá. Alpha 60 řídí svět čistě podle logiky, kde city nemají místo a možná proto Godard nasazuje jednu scénu za druhou u kterých nám rozum zůstává stát a snažíme se ze všech sil porozumět tomu co chtěl básník vlastně říci. Agent Lemmy během své mise potkává přehršel osob, které konají skutky zdánlivě pro diváka nelogické avšak pro Lemmyho naprosto normální a bez jediného mrknutí oka je ignoruje. Včetně náhodných útoků neznámých lidí.
Postava Lemmyho Cautiona byla převzata z již existujících filmů, kde ji Eddie Constantine hrál a tudíž s ní neměl žádné starosti se sžít a naprosto mu sedla. Na své pouti za zničením počítače potkává mladou dceru vynálezce, jež superpočítač sestrojil. Tu si zahrála Anna Karina a svým mladistvým půvabem pěkně vyvážila již trochu věkovitého Constantina.
I když se jedná o sci-fi tak ve filmu žádné speciální efekty ani prostředí nejsou. Celý film je natočen v reálné Paříži a není jasné jestli šlo o finanční záměr, posílení všudypřítomné symboliky či aby nám Godard udělal v hlavě ještě větší maglajz.
Jelikož se ve filmu dějí neustále těžce uchopitelné věci, které můžou po čase lézt na nervy je třeba se držet několika solidních jistot aby šel film vůbec dokoukat. Jednou z nich je ve své době vyjímečná architektura a jak agent Lemmy putuje z jedné budovy do druhé máme možnost se pokochat hromadou zajímavě řešených schodišť a všelijakých prostor. Další jistotou jsou nevšední popravy při níchž se Alpha 60 zbavuje lidí, kteří se prohřešili nelogickými činy jako je třeba láska, smutek nebo soucit. No a poslední zajímavou jistotou jsou snad už jen svůdnice třetího stupně, které jsou téměř všudypřítomné a člověk po nějaké chvíli ví co od nich může narozdíl od všeho ostatního očekávat.
Romantické duše si také užijí hodně poezie, kterou si mezi sebou švitoří drsný agent a něžná dívka. O co romantičtější je jejich básnění o to podivnější jsou akční scény u kterých nevíte jestli se za ně stydět nebo se jim smát. Velmi se omlouvám případnému uměleckému záměru.
Ve filmu, než jsem úplně usnul, mě zaujaly ještě dvě věci a to byl hlas, kterým byl namluven Alpha 60 a jeden automat. Chrchlavě hluboký hlas těsně před umřením má totiž na svědomí člověk s mluvítkem na krku, které mu ve skutečnosti zajistila rakovina. A je to hlas opravdu charismatický a velmi zvláštní. Druhá věc je zmiňovaný automat, který mi přišel jako slušný podnikatelský záměr a i samotný slavný agent se nechal nachytat. Jednalo se o ostroj na kterém byl napsáno Vhoďte minci a po jejím vhození vypadla kartička s nápisem Merci. Tomu říkám easy money.
Tenhle film plný náznaků, poezie , převrácených symbolů a hluboké filozofie není nic na odpočinutí si po náročném dni. Spíš ho pouštějte svým kamarádům, kteří se rádi oblíkají do černých věcí a studují fildu. Pro mne osobně to byla ztráta času, během něhož jsem mohl uvařit třeba omáčku z výpečků. A ano ti němečtí synťáci se jmenují podle tohoto filmu.
5/10
Mother and Child (2009)
Jak se říká rodinu si nevybereš. Tohle téma si ale vybral původem kolumbijský režisér Rodrigo García Barcha působící na americké půdě.
Do srdcervoucího dramatu zabalil příběh tří žen jejichž osudy se začínají promotávat tak aby na konci skončili zamotané jako jeden uzel na slzami promočeném kapesníku. Prvou z nich je zapšklá rehabilitační sestra, která se v padesáti letech stará o svou umírající matku a svou mysl nemůže odpoutat od své dcery. Tu ve svých čtrnácti letech dala k adopci a od té doby ji neviděla. Jak již jistě tušíte druhou postavou je ona dcera, ze které vyrostla cílevědomá právnička, která ve svém životě má místo pouze pro sebe. Třetí žena nemá s naší dvojicí zezačátku nic společného, je to mladá a hodná paní, která touží po dítěti a jedinou její možností je adopce.
Rodrigo sleduje jejich zmítání se životem, který jim neustále připomíná nešťastnou minulost nebo nejistou budoucnost. Každá z nich se s tím vyrovnává po svém a přitom jsou často konfrontováni jejich blízkými přáteli a rodinou. Ti všichni se snaží na jejich životy naroubovat svoje rady a ne vždy je lehké jim porozumět.
Role těchto tří žen, z nichž dvě si pomalu hledají cestu k sobě, svěřil Rodrigo Naomi Wats, Annette Bening a Kerry Washington. Jeho ruka šáhla správně a toto herecké trio souzní v jeden povedený koncert. Převážně Naomi Wats je vskutku neotřelá v roli cílevědomé potvory, která pomaluje taje a stává se z ní jiný člověk.
Jelikož je ve filmu slušná řádka vedlejších rolí s vlastním vnímáním událostí, nabízí tak hromadu zajímavých pohledů na život, z nichž některé nutí člověka hodnotit jak žije ten svůj. Rodrigo sice občas tlačí na pilu, když například děti nechtící Naomi přijde na návštěvu a jako na potvoru se před ní proženou radostí křepčící prťata. Takových okatých a účelových scén je tam více a občas je film natahován a začne trochu nudit ale pořád udržuje trošku napětí jestli se dvě odloučené duše znovu setkají.
Nedílnou součástí filmu, který se nás snaží rozměknout musí být patřičná hudba. Ta tady funguje pokud hraje prim klavír, když se ale rozezní jakási loutna či kytara začíná to znít až trochu nepatřičně a bizarně. Není to nic co by vyloženě strhalo kvality filmu ale je to něco čeho si určitě všimnete.
Naopak musím dát bod navíc za ne úplně americký konec, kdy se stane něco opravdu nepříjemného a nevratného. Nechci prozrazovat důležitou část děje proto nebudu říkat o co jde ale rozhodně to v tomhle snímku překvapilo.
Větší půlka filmu je spíše k zamyšlení a šetří emocemi, těmi nás ale v plné síle začne ke konci bombardovat a nejedno oko zůstane suché. Rodrigovi se tak podařilo vykouzlit velmi slušné drama ze života, které vás donutí se zamyslet a někoho možná si i poplakat. Od ultimativního hodnocení ho dělí ale mírná rozvláčnost a trocha té červené knihovny.
7,5/10
The Conspirator (2010)
Ve filmové branži je mezi slavnými herci populární vyzkoušet si natáčení i z druhé strany kamery. A kupodivu se jim v režisérském křesle i daří. Mezi zavedená jména v tomto ranku patří už například Clint Eastwood, Ben Affleck nebo Robert Redford. A právě posledně jmenovaný má na svědomí drama The Conspirator natočené podle skutečných historických událostí.
Jelikož spravedlnost na světě neexistuje je třeba si ji a věčný boj o ni, stále připomínat alespoň ve filmu. Robert Redford toto téma uchopil, zamotal do americké vlajky a převázal provázkem z režného patriotismu. K tomu mu posloužila americká, sicek krátká ale o to pro američany důležitější historie. Konkrétně soud s lidmi, kteří se před 146 lety podíleli na vraždě prezidenta Abrahama Lincolna. Mezi obviněnými byla jediná žena Mary Surratt, majitelka penziónu kde se atentátnici scházeli. A právě kolem této ženy a jejího obhájce se příběh převážně točí.
Americký lid unavený a zároveň plný euforie z ukončení občanské války se společně těší ze svobody a demokracie, a velmi nelibě nese když mu někdo šáhne na ikonu těchto hodnot. Odvetný mechanismus pracuje velmi rychle a chce se s atentátníky a jejich spolukonspirátory vypořádat co nejrychleji a skoro bez rozmyslu. Porota která je víceméně dopředu rozhodnuta o vině všech, nedává mladému obhájci šanci k úspěchu a ten čím více tohle vnímá, tím více se pere za spravedlivý proces.
Film je až na jednu podstatnou vyjímku, po všech stránkách perfektně zvládnut. Dobová výprava je bez chyb, herecké výkony jsou na slušné úrovni a téma pozadí slavné události dobře zvolené. Jedinou vadou na filmu je jeho emoční a dramatická sterilita, která diváka nevtáhne do děje, nedonutí ho sžít se s jakoukoli postavou a nechá ho jen tak líně sedět v křesle a sledovat jen technicky vydařený popis historického procesu.
Ať se James McAvoy v roli obhájce snaží sebevíce ohánět ústavou a Robin Wright tvářit sebejistě a hrdě jako neprávem obviněná žena není to nic naplat. Člověk k nim z nějakého zvláštního důvodu nepronikne a jejich osud sleduje skoro jako dokumentární film s jasným koncem. Škoda že ani to překvapení nakonec se nekoná, protože každý sečtělejší člověk ví jak to skončí. A kdo ne, tak teď už určitě otevírá wikepdii aby se dozvěděl jestli se z ní stala první popravená žena federální vládou Spojených států nebo toto prvenství patří nějaké jiné američance.
Není to nic co by nemělo chybět ve vaší filmotéce nicméně kdo má rád historii bude potěšen.
6/10
TRAILERY
Jestli si myslíte že Butch Cassidy je mrtev jste na omylu. Své poslední slovo a kulku ještě nevypustil...
Rumajzlikový deník a Johnny Depp jsou zpět..
No comments:
Post a Comment