Správci osudu (The Adjustment Bureau; 2011)
Pokud někoho zaujalo nedávno recenzované scifíčko říznuté prudkou romantikou s názvem Zakletý v čase zbystřete mysl, mám tady pro vás podobného křížence. Tentokrát se jedná o adaptaci krátké povídky Adjustment Team z pera slavného autora sci-fi P.K.Dicka.
Film se volně drží předlohy a předhazuje nám mladého politika, který se zamiluje do neméně mladé tanečnice moderního tance. Jejich zaláskovaný poměr je však neustále mařen tajemnými lidmi v klouboucích, kteří si říkají Správci osudu a dokáží ohýbat chod světa ke svému účelu. Ti se snaží pomocí svých nadlidských schopností dosáhnout toho aby se tito dva lidé rozešli a už nikdy v životě nesetkali.
Uchytit a zprostředkovat na plátně myšlenky pana spisovatel P.K. Dicka, který to podle některých lidí sám neměl v hlavě v pořádku je opravdu velká výzva. Nezalekl se jí ale debutující režisér George Nolfi, jehož to je první film určený pro stříbrné plátno. Na pomoc si vzal všestranného Matta Damona, který mu zahrál hlavní roli láskou poblázněného politika Davida Norrise. Jeho ženský protějšek připadl anglické herečce Emily Blunt. Oběma role víceméně padla a dobře si s ní poradili. Sekunduje jim několik kvalitně obsazených tajemných kloboučníků jako například John Slattery, Anthony Mackie nebo charismatický Terence Stamp. Ti všichni se snaží co jim síly stačí ale narážejí na scénáristickou zeď skládající se z několika nudných pasáží a nelogických scén. Co se rozhodně nedá filmu upřít a je na něm zajímavé sledovat je to jak umně proplétá téma lásky a tajemného nadpřirozena. Samotní Správci osudu, kteří ovlivňují chod dějin nejsou blíže vysvětleni a otvírají tak mnoho otázek, nad kterýma má divák možnost se hluboce zamyslet.
I přes zmiňovanou občasnou nudu nutí Nolfi diváka dokoukat film dokonce už jen proto jestli se nestana nějaká efektní změna v realitě a jak to vůbec skončí. Rozhodně nejzajímavější část z pohledu příznivce scifi je konečná honička Davida s agenty, kteří jako z Matrixu mají možnost udělat se světem skoro cokoliv včetně jeho zastavení. Romantická složka nepřináší nic nového pod sluncem. Je to klasický příběh dvou zamilovaných lidí, kteří se přes řízenou nepřízeň osudu snaží dostat k sobě ale žádná kapesníková scéna se nekoná. A to je bohužel trochu málo aby se film dostal mezi horních deset tisíc. Jako debut to není zlé ale Nolfiho čeká určitě hromada lepších věcí pokud se nadále nebude bát šáhnout po tak zajímavých předlohách.
6.5/10
Bílý oleandr (White Oleander; 2002)
V roce 2002 se Peter Kosminsky odpoutal podruhé od režírování televizních filmů a vrhl se opět na stříbrné plátno. Tentokrát si připravil čistě ženskou nálož plnou dramatu a slz. Svedl dohromady hned několik silných ženských rolí aby tak namíchal unikátní koktejl, který překvapuje každým nasátím brčka.
Jako předloha mu posloužila stejnojmenná kniha Janet Fitchové, která vypráví příběh patnáctileté Astrid, jejíž matka Ingrid se dostane do vězení za vraždu svého přítele. Astrid nedobrovolně nastupuje kolotoč kde se nestřídají koníčci s autíčky nýbž jedná pěstounská rodina za druhou. Mladá dáma tak začíná formovat svou osobnost na základě konfrontace s problémy jednotlivých rodin.
Film na začátku oplývá příjemnou atmosférou snově-letní Kalifornie a spolu s některými záběry a hudbou mi připomněl plážové scény z filmů Takeshiho Kitana. I když jeho filmy a Bílý Oleandr jsou naprosto o něčem jiném. Ta brzo vyprchá a začneme se zaměřovat na vnitřní probémy Astrid, kterou skvěle zahrála Alison Lohman. Trošku mě vyrušovala její chemlonová paruka, kterou musela mít protože ve skutečnosti byla holohlavá. Kvůli dotáčkám filmu Dragonfly kde hrála nemocnou dívku. Její uvězněnou, dominantní a cílevědomou vmatku hraje velice přesvědčivě Michelle Pfeiffer, která si plným právem vysloužila hromadu cen a ocenění za tuto roli.
Co mne na filmu bavilo nejvíce bylo poznávání různých amerických rodin, kterými Aster musela projít. Byla to velice pestrá a zábavná přehlídka všemožných lidských charakterů a osudů. Jednu z náhradních matek si zahrála Renée Zellweger, a to jako béčkovou depresivní herečku. Musím dát nějaké to procento navrch k hodnocení za její autentickou vsuvku v podobě ukázky z filmu The Return of the Texas Chainsaw Massacre.
Je škoda, že scénář přeskočil dvě rodiny, které se nacházejí v knize. A občas je vidět, že filmová adaptace si v rámci zachování rozumné stopáže bere zkratky, které směřují k trošku slabšímu konci. Přeskakuje tak rozbor duševního rozpoložení a vývoje puberťačky, která je vystavována neustálým stresovým situacím.
Původní knížka byla mimochodem zařazena do Knižního klubu Oprah, což nevím jestli je dobře nebo špatně. Každopádně to může někomu naznačit: ruce pryč. Mě se ale filmová verze líbila a považuji jí za jedno z těch lepších filmový dramat, které má svou osobitou atmosféru a nepotřebuje vypichovat klíčové scény pompézní hudbou.
8/10
NOVINKY
Sam Raimi si najal režiséra Federico Alvareze aby za něj převzal dlouho opuštěné otěže k legendárnímu béčkové sérii The Evil Dead. Hlavní hrdina původní série Bruce Campbell (Ash) se v novém díle, který bude jakýmsi remakem vrátí v ženské roli. Huh :)
Tak už je známo kdo se pokusí překonat nepřekonatelného Arnolda v novém podání Total Recall. Šanci dostal Colin Farrell.
PLAKÁTY
TRAILERY
Druhý díl amerického vnímání morfinisty a detektiva v jedné osobě.
Jacku Sparrowovi roste nová konkurence. Tentokrát v animované podobě od producentů plastelínových trháků.
Remaky, remaky, remaky. Tentokrát dostane na frak klasika klasik. Carptenterova Věc.
No comments:
Post a Comment